Rozvrat českých financí - přání nebo skutečnost.

S českými financemi určitě není všechno úplně jak na růžovém obláčku, ale mluvit o jejich rozvratu je politikum, které těžko obstojí v konfrontaci s realitou. Jako předvolební heslo snad. Jako seriozní ekonomická úvaha vůbec ne.

Jedním z témat v předvolebním období, bude nepochybně i stav českého státního rozpočtu, a s tím i úvahy o tom, zda u nás zavést euro, nebo si naopak ponechat českou korunu.

Občané od některých politiků slyší slova o rozvratu českých financí v souvislosti s nárůstem státního dluhu, jehož, ne jedinou, ale významnou příčinou je eliminace následků koronavirové pandemie. Někdo vidí cestu ven z dluhů přijetím eura.

Věc ale není tak jednoduchá, když se srovná veřejný dluh eurozóny, který je zhruba na úrovni sta procent HDP, s dluhem českým, který je na čtyřiceti procentech HDP. Tak i s připuštěním horší prognózy do roku 2024, je pořád náš dluh, ve srovnání s eurozónou, poloviční.

Když se mluví o rozvratu českých financí, tak je také dobré připomenout dění na dluhopisovém trhu. Velký zájem zahraničních investorů, aby mohli české vládě na dlouhá léta půjčit znamená, že úrok na českém dlouhodobém dluhu klesl nejvíc v celé EU. Neboli, čím je o dluhopisy větší zájem, tím je vyšší jejich cena a tím klesá úrok. Z toho plyne, že čím je půjčení dané zemi bezpečnější, tím ochotněji jí věřitelé půjčí.

Naše ekonomika se poměřuje s ekonomikou německou, a je tedy dobré poměřit i dluhopisový trh obou zemí. Vůči úročení německých dluhopisů se úročení těch českých snižovalo nejvíc v celé EU. To znamená, že zahraniční věřitelé moc nevěří politikům, mluvících o rozvratu českých financí.

Určitě není všechno s českými financemi úplně jak na růžovém obláčku, ale mluvit o jejich rozvratu je politikum, které těžko obstojí v konfrontaci s realitou. Jako předvolební heslo snad. Jako seriozní ekonomická úvaha vůbec ne.

Dobré je také připomenout, že Česká národní banka je poslední bankou EU, která výkup dluhu neprovádí za nově vytvořené peníze, na rozdíl od centrální banky eurozóny, která tak vytváří dojem, že dluhu je méně, a ČR zároveň není zapojena do aktuálního Evropského mechanismu směnných kurzů.

Zahraniční investoři Česku půjčují i proto, že předpokládají další zpevňování české měny vůči euru, což opět není ničím, co by ukazovalo na rozvrat českých veřejných financí. Měny rozvrácených ekonomik zpravidla výrazně oslabují.

Některá předvolební vyjádření politiků se musí měřit optikou platnosti do skončení voleb. Pak zase nastane delší či kratší období reálného působení na veřejnost.

„ size="9pt"Známkou pohnuté doby jest nízká úroková míra na veřejném trhu následkem velkého nadbytku kapitálu a vysoké míry úrokové při cenných papírech následkem klesnutí kursu. Při burzovním poplachu na počátku roku loňského byla nesrovnatelnost tato velice nápadně patrnou. Kdežto byl kurs rent tak nízký, že poskytovaly šesti procentní úroky, bylo v eskontu směnkovém lze peníze snadno na tři procenta dostati. To jsou nezdravé hospodářské zjevy, kterých sluší se co nejvíce litovati. Přestává-li uložení kapitálu nechť v rentách nebo akciích míti jistou ustálenost kursovní a stává-li se hříčkou , zmítanou politickými událostmi, pak nemá majetek vůbec žádného bezpečného základu.“

size="9pt"NÁRODNÍ HOSPODÁŘ – v roce 1900