Finance nelze rozvrátit,

nebo těch si může každá vláda natisknout kolik potřebuje v částečné závislosti, kolik toho hospodářsky daná země vyprodukuje. V oblasti průmyslu, tak i zemědělství a pod. Pokud zde nastane nesoulad, tak vláda začíná přisypávat do hospodářského oběhu inflační peníze a začne vše zdražovat, aby tyto inflační finance dostala do zpětné rovnováhy, mezi výkoností celé své ekonomiky.

Všeobecně lze říct, že za určitých okolností státní finance rozvrátit jde (viz hyperinflace ve Venezuele). Jinak ale v našich podmínkách existuje i institut tzv. dluhové brzdy - na ten bychom mohli narazit už v roce 2024.

Rozporovat jde i to, že vláda může nechat natisknout peněz, kolik potřebuje. To je totiž pravomoc centrální banky, resp. její Rady.

Jinak s tou druhou "inflační" částí souhlas.

Ještě doplnit kdo jsou Ti úspěšní zahraniční věřitelé ? Které státy a korporace mají přebytky ? Zatím se všude píše jen o dlužnících

Přesně takovéto názory alá Schillerová jsou absurdní.

Jsme pašáci, protože si půjčujeme za velice výhodný úrok, místo aby byly hledány úspory (zdroje) v přefinancovaném systému. Co vrtulníkové peníze, co výše mandatorních výdajů, co dluhová služba, co nastartovaná inflační spirála, co nesmyslné navýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou povinnost,....

České finance nejsou rozvráceny, jen k tomu Babišova vláda udělala velký krok - na příští rok byl odsouhlasen schodek 390 mld. Kč a hlavně zatím nebyl představen plán konsolidace veřejných financí.

Čeští politici ve vysoké míře pokračují aparátčíkovským stylem, pokud jde o využívání veřej. peněz, prostě si s nimi dělají, jak odhlasují ti silnější (resp. různě se pospojují). Aniž by se u nás vytvářely nezávislejší analýzy, koncepce, provázanost resortů i jednotl. oblastí v rámci těchto resortů. V 90. letech chvíli byl v posl. sněmovně zvyk předložit před rozhodnutím, zda si např. nemocnice zaslouží dotaci, aspoň její projekt (chyběla ovšem návaznost na celou síť nemocnic), dnes se zřejmě nic takového už nepožaduje ani formálně, natož aby to někdo bral obsahově vážně. Samostatný projekt může dělat např. americ. soukr. nemocnice (nikoli veřejná, ta podléhá zakázce od ministerstva), ale stejně se musí vejít do celk. koncepce vlády příslušného americ. státu, nemůže vynucovat peníze pro sebe prostým lobbingem.

Srovnávání českého dluhu s dluhem eurozóny je nesmyslné. Neexistuje pro něj žádný rozumný důvod.

Mnohem důležitější si uvědomit, o co všechno nás tento dluh připravuje. Náš stát z něj musí platit úroky, což bývá eufemisticky označováno jako "obsluha státního dluhu". Ale o žádnou skutečnou obsluhu se nejedná. Je to prachsprosté placení úroků. V našem případě jde o roční částku 50 miliard.

Pro někoho je to možná abstraktní hodnota. Proto je potřeba si uvědomit, co by se za tuto částku dalo pořídit. Například by bylo možné zvýšení důchodů o 1700 Kč každý měsíc. Nebo by se z ní mohla financovat všem domácnostem spotřeba elektřiny.

Ještě stále považujete náš dluh za uspokojivý?

A také to je suma, kterou by spolkla armáda za jeden rok a byla by naplněna ty potřebná 2% !

Vždy to bylo a bude politikum a před volbami velmi výrazné....